{"id":164,"date":"2017-03-27T00:00:00","date_gmt":"2017-03-26T22:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/2026\/04\/06\/kava-v-brne-historie\/"},"modified":"2026-08-27T09:32:17","modified_gmt":"2026-08-27T07:32:17","slug":"kava-v-brne-historie","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/blog\/kava-v-brne-historie\/","title":{"rendered":"Historie k\u00e1vy a kav\u00e1ren v Brn\u011b: od tureck\u00fdch ko\u0159en\u016f po t\u0159et\u00ed vlnu"},"content":{"rendered":"<div class=\"kfb-tldr\" role=\"note\" aria-label=\"Shrnut\u00ed \u010dl\u00e1nku\">\n<div class=\"kfb-tldr-label\">Shrnut\u00ed<\/div>\n<p class=\"kfb-tldr-text\">Brno m\u00e1 dlouhou k\u00e1vovou tradici, kter\u00e1 podle dostupn\u00fdch pramen\u016f pravd\u011bpodobn\u011b sah\u00e1 a\u017e k p\u0159elomu 17. a 18. stolet\u00ed, kdy se k\u00e1va po v\u00edde\u0148sk\u00e9m vzoru \u0161\u00ed\u0159ila do m\u011bst habsbursk\u00e9 monarchie. Kav\u00e1rensk\u00fd \u017eivot se zde rozvinul zejm\u00e9na v 19. stolet\u00ed a dnes je Brno spojov\u00e1no s \u017eivou k\u00e1vovou kulturou a takzvanou t\u0159et\u00ed vlnou (specialty coffee) i komunitou nad\u0161enc\u016f do v\u00fdb\u011brov\u00e9 k\u00e1vy.<\/p>\n<\/div>\n<p>K\u00e1va se v Brn\u011b pije pravd\u011bpodobn\u011b ji\u017e od p\u0159elomu 17. a 18. stolet\u00ed. Podle tradi\u010dn\u00edho (a dnes historiky zpochyb\u0148ovan\u00e9ho) vypr\u00e1v\u011bn\u00ed vznikla prvn\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00e1 kav\u00e1rna kr\u00e1tce po ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m osmansk\u00e9m obl\u00e9h\u00e1n\u00ed V\u00eddn\u011b roku 1683; dolo\u017een\u00e9 prameny v\u0161ak kladou otev\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00e9 kav\u00e1rny arm\u00e9nsk\u00fdm obchodn\u00edkem Johannesem Diodatem a\u017e do roku 1685. A\u0165 u\u017e je p\u0159esn\u00e9 datum jak\u00e9koli, v t\u00e9to dob\u011b se k\u00e1vov\u00e1 kultura za\u010dala \u0161\u00ed\u0159it do dal\u0161\u00edch m\u011bst habsbursk\u00e9 monarchie \u2013 k nim\u017e pat\u0159ilo i Brno. Moravsk\u00e1 metropole si postupn\u011b vybudovala sv\u00e9bytnou a \u017eivou k\u00e1vovou kulturu, kter\u00e1 se sv\u00fdm uvoln\u011bn\u00fdm charakterem \u010dasto odli\u0161uje od form\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edho prost\u0159ed\u00ed Prahy a V\u00eddn\u011b.<\/p>\n<h2>Po\u010d\u00e1tky: tureck\u00e9 ko\u0159eny st\u0159edoevropsk\u00e9 k\u00e1vy<\/h2>\n<p>K\u00e1va p\u016fvodn\u011b poch\u00e1z\u00ed z Etiopie a Arabsk\u00e9ho poloostrova. B\u011bhem 16. stolet\u00ed se roz\u0161\u00ed\u0159ila do Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 do Istanbulu dorazila zhruba v polovin\u011b 50. let 16. stolet\u00ed, kde vznikly prvn\u00ed kav\u00e1rny. V 17. stolet\u00ed vedly hlavn\u00ed cesty pro dopravu exotick\u00e9ho zbo\u017e\u00ed p\u0159es tureck\u00e9 p\u0159\u00edstavy, Ben\u00e1tky a st\u0159edoevropsk\u00e9 trhy.<\/p>\n<p>Do \u010desk\u00fdch a moravsk\u00fdch m\u011bst se k\u00e1va dost\u00e1vala zejm\u00e9na d\u00edky obchodu s Levantou a bl\u00edzkosti V\u00eddn\u011b, kde byla prvn\u00ed kav\u00e1rna dolo\u017eena v 80. letech 17. stolet\u00ed. Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee se s k\u00e1vou setk\u00e1vali z\u00e1mo\u017en\u00ed brn\u011bn\u0161t\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 a obchodn\u00edci ji\u017e na p\u0159elomu 17. a 18. stolet\u00ed, by\u0165 dochovan\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 doklady z tohoto obdob\u00ed jsou kus\u00e9.<\/p>\n<h2>Osmansk\u00e1 k\u00e1va a jej\u00ed podoba<\/h2>\n<p>Do st\u0159edn\u00ed Evropy se k\u00e1va dostala v osmansk\u00e9 (tureck\u00e9) \u00faprav\u011b \u2013 jemn\u011b mlet\u00e1, va\u0159en\u00e1 v konvi\u010dce zvan\u00e9 cezve (ibrik) a pod\u00e1van\u00e1 v mal\u00fdch \u0161\u00e1lc\u00edch. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to podob\u011b se s n\u00ed z\u0159ejm\u011b setk\u00e1vali i prvn\u00ed brn\u011bn\u0161t\u00ed pij\u00e1ci k\u00e1vy.<\/p>\n<p>Typick\u00e1 podoba tureck\u00e9ho serv\u00edrov\u00e1n\u00ed k\u00e1vy vypadala takto:<\/p>\n<ul>\n<li><strong>N\u00e1dob\u00ed:<\/strong> mal\u00e9, hlubok\u00e9 \u0161\u00e1lky, \u010dasto bez ucha (typick\u00e9 pro tureckou k\u00e1vu).<\/li>\n<li><strong>Dekorace:<\/strong> ornament\u00e1ln\u00ed vzory, flor\u00e1ln\u00ed nebo geometrick\u00e9 motivy.<\/li>\n<li><strong>P\u0159\u00edprava:<\/strong> siln\u00e1 k\u00e1va va\u0159en\u00e1 i s jemnou sedlinou, \u010dasto doslazen\u00e1.<\/li>\n<\/ul>\n<p>Konkr\u00e9tn\u00ed archeologicky dolo\u017een\u00e9 n\u00e1lezy p\u0159\u00edmo z Brna jsou v\u0161ak omezen\u00e9, a ranou dataci je proto vhodn\u00e9 br\u00e1t s rezervou. Jist\u00e9 je, \u017ee k\u00e1va byla u movit\u011bj\u0161\u00edch m\u011b\u0161\u0165an\u016f zpo\u010d\u00e1tku luxusn\u00ed komoditou.<\/p>\n<h2>18. a 19. stolet\u00ed: rozvoj k\u00e1vov\u00e9 kultury<\/h2>\n<p>V pr\u016fb\u011bhu 18. stolet\u00ed se k\u00e1vov\u00e1 kultura ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b \u0161\u00ed\u0159ila i v Brn\u011b. Podle Encyklopedie d\u011bjin Brna (garant Masarykova univerzita a Muzeum m\u011bsta Brna) byla prvn\u00ed st\u00e1l\u00e1 kav\u00e1rna ve m\u011bst\u011b zalo\u017eena u\u017e roku <strong>1702<\/strong> \u2013 kav\u00e1renskou koncesi tehdy od m\u011bstsk\u00e9 rady z\u00edskal Turek Achmet. Naplno se kav\u00e1rensk\u00fd \u017eivot rozvinul v 19. stolet\u00ed, kdy se v Brn\u011b rozv\u00edjel \u010dil\u00fd kav\u00e1rensk\u00fd ruch \u2013 tradi\u010dn\u011b vn\u00edman\u00fd jako m\u00e9n\u011b snobsk\u00fd a otev\u0159en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ve V\u00eddni.<\/p>\n<p>V 19. stolet\u00ed se kav\u00e1rny staly <strong>intelektu\u00e1ln\u00edmi st\u0159edisky<\/strong>, kde se setk\u00e1vali spisovatel\u00e9, v\u011bdci a politici. Diskutovalo se o novink\u00e1ch a kav\u00e1rny plnily roli \u201elidov\u00fdch univerzit\u201c.<\/p>\n<h2>20. stolet\u00ed: \u010deskoslovensk\u00e1 \u00e9ra<\/h2>\n<p>Po vzniku \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky pat\u0159ilo Brno mezi nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsta zem\u011b. K\u00e1vov\u00e1 kultura se rozvinula i do funkcionalistick\u00fdch kav\u00e1ren; podle dostupn\u00fdch pramen\u016f k nim pat\u0159ila i zn\u00e1m\u00e1 <strong>Zemanova kav\u00e1rna<\/strong> \u2013 podle dostupn\u00fdch zdroj\u016f navr\u017een\u00e1 architektem Bohuslavem Fuchsem (n\u00e1vrh 1925, otev\u0159en\u00ed 1926) \u2013, popul\u00e1rn\u00ed mezi tehdej\u0161\u00ed spole\u010dnost\u00ed i studenty.<\/p>\n<p>Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a b\u011bhem normalizace k\u00e1vov\u00e1 kultura sp\u00ed\u0161e stagnovala \u2013 chyb\u011bla kvalita i suroviny. V intelektu\u00e1ln\u00edch kruz\u00edch se v\u0161ak tradice setk\u00e1v\u00e1n\u00ed u k\u00e1vy udr\u017eela.<\/p>\n<h2>Po roce 1989: renesance brn\u011bnsk\u00e9 k\u00e1vov\u00e9 sc\u00e9ny<\/h2>\n<p>Po roce 2000 se v Brn\u011b za\u010dala prosazovat <strong>t\u0159et\u00ed vlna k\u00e1vov\u00e9 kultury<\/strong> (specialty coffee). Dnes je moravsk\u00e1 metropole spojov\u00e1na s \u0159adou podnik\u016f zam\u011b\u0159en\u00fdch na v\u00fdb\u011brovou k\u00e1vu.<\/p>\n<h3>Brn\u011bnsk\u00e9 kav\u00e1rny dnes<\/h3>\n<p>Se sou\u010dasnou brn\u011bnskou sc\u00e9nou t\u0159et\u00ed vlny b\u00fdvaj\u00ed spojov\u00e1ny mimo jin\u00e9 tyto podniky:<\/p>\n<ul>\n<li><strong>SK\u00d8G Urban Hub<\/strong> \u2013 podnik spojovan\u00fd s po\u010d\u00e1tky t\u0159et\u00ed vlny v Brn\u011b; zam\u011b\u0159uje se mimo jin\u00e9 na filtrovanou k\u00e1vu.<\/li>\n<li><strong>Rebelbean<\/strong> \u2013 lok\u00e1ln\u00ed pra\u017e\u00edrna v\u00fdb\u011brov\u00e9 k\u00e1vy s vlastn\u00ed kav\u00e1rnou.<\/li>\n<li><strong>Industra Coffee<\/strong> \u2013 kav\u00e1rna v industri\u00e1ln\u00edm prost\u0159ed\u00ed.<\/li>\n<li><strong>Mitte (Pansk\u00e1)<\/strong> \u2013 kav\u00e1rna v historick\u00e9m centru.<\/li>\n<li><strong>V Melounov\u00e9m cukru<\/strong> \u2013 kav\u00e1rna spojovan\u00e1 s modern\u00ed brn\u011bnskou kav\u00e1renskou sc\u00e9nou.<\/li>\n<\/ul>\n<p>K\u00e1vov\u00e1 sc\u00e9na je \u017eiv\u00e1 i mimo jednotliv\u00e9 podniky \u2013 nap\u0159\u00edklad d\u00edky akc\u00edm typu <strong>Brno Coffee Week<\/strong> \u010di pravideln\u00fdm cupping\u016fm a sout\u011b\u017e\u00edm barist\u016f. Nab\u00eddka podnik\u016f i kon\u00e1n\u00ed akc\u00ed se v \u010dase m\u011bn\u00ed, proto doporu\u010dujeme aktu\u00e1ln\u00ed provoz, otev\u00edrac\u00ed dobu a program ov\u011b\u0159it p\u0159ed n\u00e1v\u0161t\u011bvou.<\/p>\n<h2>Nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zky<\/h2>\n<p><strong>Ot\u00e1zka: Jak dlouho se k\u00e1va v Brn\u011b pije?<\/strong><\/p>\n<p>Zhruba od p\u0159elomu 17. a 18. stolet\u00ed. Podle Encyklopedie d\u011bjin Brna byla prvn\u00ed st\u00e1l\u00e1 kav\u00e1rna ve m\u011bst\u011b zalo\u017eena roku 1702 (kav\u00e1renskou koncesi z\u00edskal Turek Achmet od m\u011bstsk\u00e9 rady), tedy v\u00edce ne\u017e t\u0159i stalet\u00ed zp\u011bt \u2013 v n\u00e1vaznosti na rozvoj k\u00e1vov\u00e9 kultury ve V\u00eddni a obchod s Levantou. K\u00e1va je dnes vn\u00edm\u00e1na jako sou\u010d\u00e1st brn\u011bnsk\u00e9 kultury a m\u011bstsk\u00e9 identity.<\/p>\n<p><strong>Ot\u00e1zka: Jak se li\u0161\u00ed brn\u011bnsk\u00e1 a pra\u017esk\u00e1 k\u00e1vov\u00e1 sc\u00e9na?<\/strong><\/p>\n<p>Pra\u017esk\u00e1 sc\u00e9na je velk\u00e1 a konkuren\u010dn\u00ed, \u010dasto zam\u011b\u0159en\u00e1 na mezin\u00e1rodn\u00ed turisty. Brn\u011bnsk\u00e1 k\u00e1vov\u00e1 sc\u00e9na b\u00fdv\u00e1 naopak vn\u00edm\u00e1na jako v\u00edce komunitn\u00ed, lidov\u011bj\u0161\u00ed a experiment\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n<p><strong>Ot\u00e1zka: Mohu si koupit dobrou brn\u011bnskou k\u00e1vu online?<\/strong><\/p>\n<p>Ano. \u0158ada brn\u011bnsk\u00fdch pra\u017e\u00edren nab\u00edz\u00ed online prodej kvalitn\u00ed zrnkov\u00e9 k\u00e1vy.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Shrnut\u00ed Brno m\u00e1 dlouhou k\u00e1vovou tradici, kter\u00e1 podle dostupn\u00fdch pramen\u016f pravd\u011bpodobn\u011b sah\u00e1 a\u017e k p\u0159elomu 17. a 18. stolet\u00ed, kdy [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":163,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"site-sidebar-layout":"default","site-content-layout":"","ast-site-content-layout":"default","site-content-style":"default","site-sidebar-style":"default","ast-global-header-display":"","ast-banner-title-visibility":"","ast-main-header-display":"","ast-hfb-above-header-display":"","ast-hfb-below-header-display":"","ast-hfb-mobile-header-display":"","site-post-title":"","ast-breadcrumbs-content":"","ast-featured-img":"","footer-sml-layout":"","ast-disable-related-posts":"","theme-transparent-header-meta":"","adv-header-id-meta":"","stick-header-meta":"","header-above-stick-meta":"","header-main-stick-meta":"","header-below-stick-meta":"","astra-migrate-meta-layouts":"default","ast-page-background-enabled":"default","ast-page-background-meta":{"desktop":{"background-color":"var(--ast-global-color-5)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"tablet":{"background-color":"","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"mobile":{"background-color":"","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""}},"ast-content-background-meta":{"desktop":{"background-color":"var(--ast-global-color-4)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"tablet":{"background-color":"var(--ast-global-color-4)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"mobile":{"background-color":"var(--ast-global-color-4)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""}},"footnotes":""},"categories":[20],"tags":[],"class_list":["post-164","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-puvod-a-etika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/164","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=164"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/164\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":675,"href":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/164\/revisions\/675"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/163"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=164"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=164"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.kafone.eu\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=164"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}