Brno má dlouhou kávovou tradici, která podle dostupných pramenů pravděpodobně sahá až k přelomu 17. a 18. století, kdy se káva po vídeňském vzoru šířila do měst habsburské monarchie. Kavárenský život se zde rozvinul zejména v 19. století a dnes je Brno spojováno s živou kávovou kulturou a takzvanou třetí vlnou (specialty coffee) i komunitou nadšenců do výběrové kávy.
Káva se v Brně pije pravděpodobně již od přelomu 17. a 18. století. Podle tradičního (a dnes historiky zpochybňovaného) vyprávění vznikla první vídeňská kavárna krátce po neúspěšném osmanském obléhání Vídně roku 1683; doložené prameny však kladou otevření první vídeňské kavárny arménským obchodníkem Johannesem Diodatem až do roku 1685. Ať už je přesné datum jakékoli, v této době se kávová kultura začala šířit do dalších měst habsburské monarchie – k nimž patřilo i Brno. Moravská metropole si postupně vybudovala svébytnou a živou kávovou kulturu, která se svým uvolněným charakterem často odlišuje od formálnějšího prostředí Prahy a Vídně.
Počátky: turecké kořeny středoevropské kávy
Káva původně pochází z Etiopie a Arabského poloostrova. Během 16. století se rozšířila do Osmanské říše – do Istanbulu dorazila zhruba v polovině 50. let 16. století, kde vznikly první kavárny. V 17. století vedly hlavní cesty pro dopravu exotického zboží přes turecké přístavy, Benátky a středoevropské trhy.
Do českých a moravských měst se káva dostávala zejména díky obchodu s Levantou a blízkosti Vídně, kde byla první kavárna doložena v 80. letech 17. století. Je pravděpodobné, že se s kávou setkávali zámožní brněnští měšťané a obchodníci již na přelomu 17. a 18. století, byť dochované písemné doklady z tohoto období jsou kusé.
Osmanská káva a její podoba
Do střední Evropy se káva dostala v osmanské (turecké) úpravě – jemně mletá, vařená v konvičce zvané cezve (ibrik) a podávaná v malých šálcích. Právě v této podobě se s ní zřejmě setkávali i první brněnští pijáci kávy.
Typická podoba tureckého servírování kávy vypadala takto:
- Nádobí: malé, hluboké šálky, často bez ucha (typické pro tureckou kávu).
- Dekorace: ornamentální vzory, florální nebo geometrické motivy.
- Příprava: silná káva vařená i s jemnou sedlinou, často doslazená.
Konkrétní archeologicky doložené nálezy přímo z Brna jsou však omezené, a ranou dataci je proto vhodné brát s rezervou. Jisté je, že káva byla u movitějších měšťanů zpočátku luxusní komoditou.
18. a 19. století: rozvoj kávové kultury
V průběhu 18. století se kávová kultura ve střední Evropě šířila i v Brně. Podle Encyklopedie dějin Brna (garant Masarykova univerzita a Muzeum města Brna) byla první stálá kavárna ve městě založena už roku 1702 – kavárenskou koncesi tehdy od městské rady získal Turek Achmet. Naplno se kavárenský život rozvinul v 19. století, kdy se v Brně rozvíjel čilý kavárenský ruch – tradičně vnímaný jako méně snobský a otevřenější než ve Vídni.
V 19. století se kavárny staly intelektuálními středisky, kde se setkávali spisovatelé, vědci a politici. Diskutovalo se o novinkách a kavárny plnily roli „lidových univerzit“.
20. století: československá éra
Po vzniku Československé republiky patřilo Brno mezi největší města země. Kávová kultura se rozvinula i do funkcionalistických kaváren; podle dostupných pramenů k nim patřila i známá Zemanova kavárna – podle dostupných zdrojů navržená architektem Bohuslavem Fuchsem (návrh 1925, otevření 1926) –, populární mezi tehdejší společností i studenty.
Po druhé světové válce a během normalizace kávová kultura spíše stagnovala – chyběla kvalita i suroviny. V intelektuálních kruzích se však tradice setkávání u kávy udržela.
Po roce 1989: renesance brněnské kávové scény
Po roce 2000 se v Brně začala prosazovat třetí vlna kávové kultury (specialty coffee). Dnes je moravská metropole spojována s řadou podniků zaměřených na výběrovou kávu.
Brněnské kavárny dnes
Se současnou brněnskou scénou třetí vlny bývají spojovány mimo jiné tyto podniky:
- SKØG Urban Hub – podnik spojovaný s počátky třetí vlny v Brně; zaměřuje se mimo jiné na filtrovanou kávu.
- Rebelbean – lokální pražírna výběrové kávy s vlastní kavárnou.
- Industra Coffee – kavárna v industriálním prostředí.
- Mitte (Panská) – kavárna v historickém centru.
- V Melounovém cukru – kavárna spojovaná s moderní brněnskou kavárenskou scénou.
Kávová scéna je živá i mimo jednotlivé podniky – například díky akcím typu Brno Coffee Week či pravidelným cuppingům a soutěžím baristů. Nabídka podniků i konání akcí se v čase mění, proto doporučujeme aktuální provoz, otevírací dobu a program ověřit před návštěvou.
Nejčastější otázky
Otázka: Jak dlouho se káva v Brně pije?
Zhruba od přelomu 17. a 18. století. Podle Encyklopedie dějin Brna byla první stálá kavárna ve městě založena roku 1702 (kavárenskou koncesi získal Turek Achmet od městské rady), tedy více než tři staletí zpět – v návaznosti na rozvoj kávové kultury ve Vídni a obchod s Levantou. Káva je dnes vnímána jako součást brněnské kultury a městské identity.
Otázka: Jak se liší brněnská a pražská kávová scéna?
Pražská scéna je velká a konkurenční, často zaměřená na mezinárodní turisty. Brněnská kávová scéna bývá naopak vnímána jako více komunitní, lidovější a experimentální.
Otázka: Mohu si koupit dobrou brněnskou kávu online?
Ano. Řada brněnských pražíren nabízí online prodej kvalitní zrnkové kávy.